Prázdná trasa

Osamělé domy

Zabarikádovaná okna, vybledlá omítka a díry ve střeše. Mohlo by se zdát, že jde o postapokalyptický výjev z daleké budoucnosti, ovšem pro mnoho domů v centru Prahy je to současnost. Prázdné domy najdeme na každém rohu. Ale jak je vůbec možné, že jich je v hlavním městě tolik, když přitom máme podle statistik v Praze málo bytů?

Pojďme se společně podívat na smutný osud některých z nich a představit si, co by se v těchto domech mohlo dít, kdybychom jim znovu vdechli život.

Prazdna Trasa Mapa

Informace o trase

Doba trvání: 30 minut

Počet zastávek: 6 + 5

Délka trasy: 2,3 km

MHD start: Malostranská

MHD cíl: Pohořelec

Dům kultury těla

Architekt: Josef Piskač

Rok dokončení: 1909

Dům kultury těla na Klárově se nachází přímo naproti Strakově akademii. Za jeho realizací stojí Emil Wagner, nástupce  Aloise Kláry, po kterém je pojmenovaná celá oblast okolí stanice metra Malostranská. Wagner pro potřeby rozšíření prostorů sousedního Klárova ústavu slepců oslovil architekta Piskače, jehož návrh z počátku 20. století se vyznačuje obecně historizujícím vzezřením, důmyslným použitím secesních prvků ale i netradičním založením na trojúhelníkovém půdorysu. Většina Pražanů stavbu zná hlavně pod názvem Dům kultury těla, kam se chodilo cvičit, plavat a kde jste mohli najít i první saunu na území Prahy. V současnosti budovu spravuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a její další využití je stále nejasné.

Dum Kultury Tela Prazdna Trasa Mapamatky
Nábřeží Edvarda Beneše 3, 118 00 Praha 1 – Malá Strana

Dům U Červeného orla

Architekt: není znám

Rok dokončení: 15. století, přestavby 18. století

Ačkoliv první zmínka o domu U Červeného orla pochází z roku 1403, jeho podoba byla kvůli požárům a postupným přestavbám často měněna. Dnešní vzhled odráží přestavby ze třetí čtvrtiny 18. století, ovšem na fasádě se dochovalo i mnoho odkazů starších dob. Důkazem je například renesanční vstupní portálek s kamenným ostěním nebo bohatě profilovaná korunní římsa a štít s typickým barokním vykrojením. V nadokenní římse prvního patra je malba orla na skále, jež pravděpodobně odkazuje k lékárně, která se v domě v 17. století nacházela. Opuštěný dům natáčí svou úzkou fasádu do Nerudovy ulice, jež je po staletí hlavní spojnicí mezi Malou Stranou a Pražským hradem. Jezdily tu korunovační průvody, které dnes mohou připomínat jen proudící davy turistů.

Dum U Cerveneho Orla Prazdna Trasa Mapamatky
Nerudova 6, 118 00 Praha 1 – Malá Strana

Dům U Ducha svatého

Architekt: Není znám

Rok dokončení: renesance, přestavby v 18. a 19. století

Na paradox, že v jedné z nejfrekventovanějších ulic Prahy je řada staveb prázdných, navazuje i dům U Ducha svatého. Tato čtyřpatrová raně barokní stavba dostala své jméno podle domovního znamení v podobě holubice s rozepjatými křídly v obláčkovém rámci, symbolizující Ducha svatého. Ačkoliv stojí budova na renesančních základech, její výrazná barokní proměna dopomáhá harmonickému charakteru Nerudovy ulice, která je známá právě pro barokně zdobené měšťanské domy a paláce. U domu je každopádně viditelná odlišnost v parteru, na němž je patrná úprava z 19. století, kdy byl dům naposledy výrazněji přestavován. Jde také o jedinou část budovy jež má trvalé využití – obchod se suvenýry. 

Dum U Ducha Svateho Prazdna Trasa Mapamatky
Nerudova 23, 118 00 Praha 1 – Malá Strana

Morzinský dům

Architekt: není znám

Rok dokončení: poslední velká přestavba proběhla ve druhé polovině 18. století

Historie původně renesančního Morzinského domu sahá do první poloviny 16. století. Stejně jako ostatní domy v ulici byl i ten Morzinský později výrazně proměněn v rámci vrcholné barokizace ze začátku 18. století a následně i pozdně barokní přestavby, která je dodnes patrná na fasádě. V obdélníkovém orámovaném poli s dekorem nad vstupním portálem byl umístěn obraz Madony Svatotomášské, který zde visel až do šedesátých let 20. století a sloužil jako domovní znamení. V roce 2006 byl ale sejmut a uložen do sbírek Muzea hlavního města Prahy. Podle dostupných zdrojů to vypadá, že byl dům na konci října roku 2020 prodán novému majiteli. Snad v něm nový kupec probudí i nový život!

Morzinsky Dum Prazdna Trasa Mapamatky
Nerudova 38, 118 00 Praha 1 – Malá Strana

Dům U Zlatého žaludu

Architekt: Thomas Haffenecker

Rok dokončení: 1708

Měšťanský dům U Zlatého žaludu byl postavený pro Františka Santini Aichla, bratra slavného architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla. Jen pár let po dokončení však původní majitel zemřel a barokní vilu odkoupili Lobkovicové, kteří ji přestavěli a darovali kapucínským hudebníkům. Jedná se o dochovaný příklad původní zástavby Nového Světa s vesnickým nádechem. Původně byla tato část města považována spíše za chudinskou a místní byli často zaměstnáni na Pražském hradě. Jelikož neměli mnoho peněz, kompenzovali si svou chudobu názvy obydlí. Žalud totiž není jediná věc, která zde nese přízvisko zlatý. Najdeme tu i dům U Zlaté hvězdy, hrušky nebo U Zlatého beránka.

Dum U Zlateeho Zaludu Prazdna Trasa Mapamatky
Nový Svět 79, 118 00 Praha 1-Hradčany

Dům U Kundraticů

Architekt: není znám

Rok dokončení: druhá polovina 17. století

Dům U Kundraticů, přezdívaný také Švábovský, vznikl na počátku 14. století spojením dvou původně renesančních hospodářských objektů. V průběhu času byl přestavěn na činžovní dům a získal klasicistní podobu. Do současnosti se kromě gotických sklepů a tajemného podloubí dochovala i jeho jednoduchá raně barokní fasáda z druhé poloviny 17. století, na které jde nejlépe poznat zoufalý stav celého objektu. Ačkoliv je v dnešní době prakticky neobyvatelný, podle obchodního rejstříku je sídlem 83 firem. V současnosti by měl být staticky zajištěn, ale konkrétní stavební úpravy jsou zatím v nedohlednu. Budoucnost budovy teď podle všeho závisí na dohodě tří sektorů: památkářů, investora a města.

Dum U Kundraticu Prazdna Trasa Mapamatky
Pohořelec 24, 118 00 Praha 1-Hradčany

Zastávky mimo trasu

Palác U Stýblů 

Architekt: Ludvík Kysela, Jan Jarolím

Rok dokončení: 1928

Palác U Stýblů je osmipodlažní funkcionalistickou stavbou od architekta Ludvíka Kysely, stejně jako nedaleký Palác Baťa nebo OD Lindt. Název je spojen s původními majiteli, tiskaři Václavem a Ondřejem Stýblovými. Později se paláci začalo říkat Alfa, a to v souvislosti se stejnojmenným kinem, které se nacházelo v místní luxfery prosvětlené pasáži. Centrem celé pasáže je převýšená dvorana, jejíž strop připomíná obrácený lodní kýl levitující ve vzduchoprázdnu, který podpírají jen tenonká skla výkladců kavárny Boulevard. Právě slavná kavárna zabírala celé druhé podlaží paláce s výhledem jak do Václavského náměstí, tak do Františkánské zahrady a ve své době se jednalo o jednu z největších kaváren u nás. Po revoluci byl objekt navrácen v restituci vnukovi původních majitelů, který ale nikdy nerealizoval slíbenou rekonstrukci. Palác tak už více než 25 let chátrá. Pásovými okny nikdo nepozoruje dění na náměstí ani v pasáži a ošoupaná dlažba se kvůli různým druhům použitého kamene pomalu propadá.

Palac U Styblu Prazdna Trasa Mapamatky 
Václavské náměstí 28, 110 00 Praha 1 – Nové Město

Dům uměleckého průmyslu

Architekt: Oldřich Starý, František Zelenka

Rok dokončení: 1938

Dům uměleckého průmyslu, neboli Dům Svazu československého díla, vznikl na zakázku stejnojmenného spolku. Těsně před druhou světovou válkou nahradil historický dům U Tří zvonků a stal se tak společně s palácem ARA zástupcem funkcionalistické architektury na Národní třídě. Za finálním návrhem stojí architekt Oldřich Starý, jenž byl profesorem na pražské technice a je rovněž autorem mnoha vil například Na Babě či Hanspaulce. Návrh se vyznačuje použitím železobetonového skeletu, pásových oken o celé délce fasády nebo chromovanými prvky v parteru stavby. Po revoluci byla stavba privatizována a její špatný stav se začal prohlubovat. Své hlavní využití ztratila a současný majitel dodnes oddaluje rekonstrukci této funkcionalistické kulturní památky.

Dum Umeleckeho Prumyslu Prazdna Trasa Mapamatky
Národní 38, 110 00 Praha 1 – Nové Město

Palác Živnostenské banky

Architekt: Osvald Polívka

Rok dokončení: 1900

Patří mezi jednu z posledních novorenesančních staveb u nás a ne nadarmo se jí přezdívá výkladní skříň českého sochařství a malířství 19. století. Na uměleckém ztvárnění fasády paláce Živnostenské banky se podílel například Mikoláš Aleš nebo Stanislav Sucharda, interiér zase zdobí nástěnné malby od Maxe Švabinského, sochy Bohuslava Schnircha, mozaikové podlahy, prosklené stropy a zlacené detaily. To všechno v tichu připomíná dobu, kdy bylo před i za zdejšími přepážkami živo. Ruch se odtud vytratil kolem roku 2010, kdy stavba přešla z vlastnictví Živnobanky pod Unicredit Bank. Od té doby byla využívána jen pro reprezentaci nebo jako kulisa k natáčení filmů. Jaký bude její další osud není jisté. Podle posledních zpráv by se mohla v budoucnu přeměnit v luxusní hotel. 

Palac Zivnostenske Banky Prazdna Trasa Mapamatky
Na Příkopě 858, 110 00 Praha 1 – Nové Město

Desfourský palác

Architekt: Josef Kranner

Rok dokončení: 1847

Desfourský palác je neoklasicistní třípatrový nárožní dům, který má sice při pohledu z ulice relativně strohou fasádu, jeho interiéry jsou však obloženy umělým mramorem a doplněny nástěnnými malbami, pozlacenými lustry, štukovou výzdobou nebo mozaikovými podlahami. Dechberoucí je hlavně centrální schodiště se sloupy z hnědého mramoru a iluzivními obrazci na stropech. Kvůli nešetrným úpravám byly však některé hodnotné prvky zničeny a v určitou dobu se uvažovalo o celkové demolici paláce. V září roku 2020 byl svěřen do užívání Muzea města Prahy, načež se jednalo o jeho kompletní rekonstrukci a následném využití pro potřeby muzea. Čas od času je palác přístupný veřejnosti v rámci festivalu Open House nebo 4+4 dny v pohybu.

Desfoursky Palac Prazdna Trasa Mapamatky
Na Florenci 21a, 110 00 Praha 1 – Nové Město

Hotel Vaníček

Architekt: Neznámý

Rok dokončení: 90. léta 20. století

No úbočí Strahovského kopce v ulici Na Hřebenkách se nachází jeden z nejznámějších pražských opuštěných hotelů. Dříve čtyřhvězdičkové zařízení s výhledem na panorama Prahy je dnes jen zdevastovanou připomínkou divokých devadesátých let. Důvodem, proč Hotel Vaníček od roku 2010 chátrá, jsou vlastnické a soudní spory. Místo ubytovaných hostů se tak v prostorách stavby usídlili bezdomovci a narkomani. Na zbytcích sedmipodlažního hotelu jsou stále patrné architektonické detaily ostrých tvarů a kaskádové uspořádání. Vzhledem k rychlosti chátrání Hotelu Vaníček se šance na jeho záchranu každým rokem snižuje. 

Hotel Vanicek Prazdna Trasa Mapamatky
Na Hřebenkách 60, 150 00 Praha 5-Smíchov