Feministická trasa

Jak české ženy změnily tvář Prahy

Procházka s podtématem feminismu vás zavede na místa spojená s ženskou emancipací a vzdělaností u nás. Jednotlivé zastávky představují cestu českých žen za právem volit, studovat, bavit se nebo obecně rozhodovat o svém životě. Poznejte příběhy feministek, architektek či spisovatelek, které svou vytrvalostí přetvářely společenské normy. Čeká nás cesta od počátků bojů za ženská práva až po moderní vyjádření politické, ekonomické a sociální rovnosti.

Otevřít v Google mapsVe spolupráci s GENDER STUDIES o.p.s.
Feministicka Trasa Mapa

Informace o trase

Doba trvání: 1 hodina

Počet zastávek: 8

Délka trasy: 3,7 km

MHD start: Jiráskovo náměstí

MHD cíl: Jiráskovo náměstí

Knihovna Jiřiny Šiklové

Architekt: František Jiskra

Rok dokončení: 1906

Činžovní domy na Masarykově nábřeží jsou bezpochyby jedním z architektonických pokladů Prahy. V našem případě je ale krásný, novogotikou inspirovaný dům s orientačním číslem 8 pouze šperkovnicí, v jejíchž útrobách se ukrývá skutečný poklad. Hovoříme o knihovně, která se může pyšnit největší sbírkou feministické a genderové literatury ve střední a východní Evropě. Ta byla založena v roce 1992 v bytě socioložky, disidentky a zakladatelky katedry sociální práce a gender studies Jiřiny Šiklové, přičemž v počátcích šlo jen o její soukromou sbírku. Postupem času začala knihovna získávat cenné publikace od jednotlivých dárců a dárkyň, a vytvářela tak základy pro svůj budoucí archiv. Dnes knihovna nabízí pestrou škálu knih a magazínů zaměřených na genderové stereotypy, diskriminaci, feminismus či gender a queer studies. Nachází se zde také archiv Elišky Krásnohorské, který zpřístupňuje veřejnosti cenné archivní dokumenty z historie českého ženského hnutí.

Knihovna Jiřiny Šiklové
Masarykovo nábř. 8, 120 00 Praha 2 – Nové Město

Spolkový dům Hlahol

Architekt: Josef Fanta, František Schlaffer

Rok dokončení: 1905

Důležitým místem na feministické mapě Prahy je spolkový dům Hlahol, který vznikl jako nové sídlo tohoto smíšeného pěveckého sboru. Konala se zde totiž vůbec první schůze žen aktivních v českém ženském hnutí, v čele s Karlou Máchovou (českou političkou a spisovatelkou). Zároveň šlo o první oslavy spojené s MDŽ, tehdy pod názvem Mezinárodní den za volební právo žen. Samotný spolkový dům je tvořen třemi spojenými částmi. Činžovními domy do Masarykova nábřeží a do Vojtěšské ulice a spojovacím krčkem vloženým do vnitrobloku mezi oba domy. Autorem prvních návrhů je František Schlaffer, který byl sám členem Hlaholu. Stavbu ale nakonec dokončil Josef Fanta, jenž si k sobě přizval zvučná jména tehdejší umělecké scény. Raně secesní fasáda zaujme plastickou výzdobou od Josefa Pekárka a ornamentálními vzory Karla Mottla. Nejvíce ale poutá pozornost grandiózní obloukový štít s malbou Karla L. Klusáčka, jenž vyobrazuje skupinku lidí naslouchajících hře na lyru.

číst více
Výzdobě v interiéru pak bezesporu dominuje koncertní sál. Prosklená střecha je doplněna galerií obrazů K. L. Klusáčka a bustami sbormistrů zpěváckého spolku Hlahol. Součástí výzdoby je i rozměrná luneta pojmenovaná Česká píseň, poslední velké dílo Alfonse Muchy.
méně
Spolkový Dům Hlahol
Masarykovo nábř. 16, 110 00 Praha 2 – Nové Město

Gymnázium Minerva

Architekt: Jan Voráček

Rok dokončení: 1906

V těsné blízkosti kostela sv. Vojtěcha na Novém Městě se nachází Základní umělecká škola Pštrossova. Nevýrazná nárožní budova sice od 90. let minulého století  slouží  výuce zpěvu a tance, ale její historie je nejčastěji spojována s prvním dívčím gymnáziem v Rakousko-Uhersku, Gymnáziem Minerva. O zřízení veřejné dívčí školy se středoškolským vzděláním vedoucím ke vzdělání univerzitnímu se vedly diskuze již od raných let první poloviny 19. století. Reálných obrysů však myšlenka nabyla roku 1890 s tzv. Peticí českých žen k Říšské radě, kde se mimo jiné objevila i přílohy o nutnosti zřízení státního ženského gymnázia a o studiu žen na filozofické a lékařské fakultě. Následovalo vydání Provolání: Vzdělanstvu českému a téhož roku byla odstartována i výuka v Minervě, ačkoliv zpočátku jen ve dvou místnostech právě ve zmiňované budově poblíž kostela sv. Vojtěcha.

číst více
Později získalo gymnázium budovu celou, ovšem neutuchající zájem nových studentek podnítil výstavbu nové školy v ulici Lazarská. Gymnázium jako takové existovalo do roku 1953, kdy byla školskou reformou veškerá gymnázia zrušena.
méně
Gimnázium Minerva
Pštrossova 15, 110 00 110 00 Praha 2 – Nové Město

Rodný dům Karoliny Světlé

Architekt: není znám

Rok dokončení: renesance, barokní přestavba v 1. čtvrtině 18. století

Karolína Světlá byla nejen jednou z nejznámějších českých spisovatelek, ale také významnou feministkou. Ve svých dílech se zabývala sociálními problémy, morálními hodnotami a postavením žen ve společnosti. Napsala několik děl z pražského měšťanského prostředí, ale úspěch sklidila především ta z prostředí venkova, ve kterých klade důraz na venkovský lid a silné a mravné postavy žen. V roce 1865 založila společně s Vojtěchem Náprstkem Americký klub dam, jež se stal vzdělanostním a kulturním centrem žen. Společně s Eliškou Krásnohorskou ustavila roku 1871 Ženský výrobní spolek český a řadu let vedla časopis Ženské listy. Většinu života prožila v Praze v ulici ve Smečkách a později v domě U Kamenného stolu (na rohu Karlova náměstí a Ječné ulice). Její narození a dětská léta jsou však spjatá s nevelkým třípodlažním domem s přízvisky U Tří králů či U Bílého preclíku.

číst více
Jedná se o původně renesanční řadový dům, který byl v první čtvrtině 18. století zrekonstruován do barokní podoby. Po druhé světové válce byl doplněn o pamětní desku připomínající slavnou spisovatelku. Autorkou desky je sochařka Marta Jirásková.
méně
Rodný Dům Karoliny Světlé
Karoliny Světlé 22, 110 00 110 00 Praha 1 – Staré Město

Vyšší dívčí škola v Praze

Architekt: Vojtěch Ignác Ullmann

Rok dokončení: 1867

Vzdělávání žen bylo až do poloviny 19. století v Čechách velmi zanedbávané a nejvyšším stupněm dívčího vzdělání byla obecná škola. Změnu přinesly až snahy progresivních českých obrozenců a obrozenkyň z okolí Vojtěcha Náprstka a Marie Riegrové-Palacké a také rok 1861, kdy Češi získali majoritu v městské radě. Téhož roku bylo odsouhlaseno založení vyšší dívčí školy pod vedením Viléma Gablera, který poprvé představil dosud nevídaný koncept třídních učitelek dbajících o kázeň žákyň. Původní tři třídy školy na počátku provizorně sídlily v Jungmannově a Navrátilově ulici, ale už od zahájení výuky roku 1863 probíhala jednání o vystavění vlastní budovy. Projekt byl svěřen architektu Vojtěchu Ignáci Ullmannovi, který silně inspirovaný italskou neorenesancí, vytvořil opravdu nepřehlédnutelné dílo. Trojkřídlá budova s výrazně předsazeným středovým rizalitem na první pohled zaujme velkým množstvím hojně profilovaného dekoru v čele se sgrafitovou výzdobou podle návrhu Josefa Scheiwla.

číst více
Interiéru vévodí majestátní vstupní hala s centrálním schodištěm, odkud se pokračuje do bočních křídel se třídami. Právě tříd bylo díky obrovskému zájmu už od počátku nedostatek, a tak se ústav rozšířil i do sousedících budov ve Školské ulici. S následujícími dekádami se rozšířily i osnovy, které postupně začaly upřednostňovat teoretické předměty jako matematiku nebo přírodopis na úkor praktických „ženských“ předmětů. Snad i díky těmto změnám se škola může pyšnit zvučnými jmény absolventek jako Ema Destinnová, Bohuslava Kecková, Hana Kvapilová nebo Jaroslava Vondráčková.
méně
Vyšší Dívčí škola V Praze
Vodičkova 683/22, 110 00 Praha 2 – Nové Město

Spolkový dům Ženského klubu českého

Architekt: Milada Petříková-Pavlíková

Rok dokončení: 1933

V ulici Ve Smečkách můžeme najít stavbu, která vznikla jako symbol svébytnosti a emancipace českých žen. Řeč je o Spolkovém domě Ženského klubu českého vystavěného na počátku 30. let z iniciativy tohoto feministicky orientovaného spolku. Aby bylo možné výstavbu financovat, založily členky klubu družstvo a na stavbu se složily z vlastních prostředků a úvěru spláceného z členských příspěvků. Velkou měrou přispěla i pomoc senátorky Františky Plamínkové, Alice Masarykové či první české architektky Milady Petříkové-Pavlíkové, která sama byla členkou a dům pro spolek bezplatně navrhla. Na počátku 30. let tak vznikla multifunkční funkcionalistická stavba s klubovnami, knihovnou, přednáškovým sálem, bydlením pro ženy a restaurací. Právě restaurační zařízení bylo jediné místo v domě, kam mohli i muži. Jinak prostory sloužily výhradně členkám a dalším ženským návštěvnicím.

číst více
Celý objekt je orientován kolem centrálního atria, do kterého se propisuje i výrazný osmiboký tvar vnitřního schodiště. To prochází celou stavbou a je jedním z posledních míst, na kterém se dochovaly původní detaily včetně zábradlí z ohýbaných trubek. Úpravám se neubránil ani přednáškový sál, který byl po násilném ukončení činnosti klubu roku 1949 uzpůsoben divadelnímu provozu – dnes zde sídlí věhlasný Činoherní klub. Zbytek budovy, dříve sloužící jako centrum mnoha ženských organizací a zázemí pro dámy první republiky, je dnes ubytovnou.
méně
Sídlo Ženského Klubučeského Ve Smečkách
Ve Smečkách 26, 110 00 Praha 2 – Nové Město

Rodný dům Františky Plamínkové (Černý pivovar)

Architekt: Karel Kotas

Rok dokončení: 1934

Františka Plamínková, politička, novinářka, učitelka, senátorka a bojovnice za ženskou rovnoprávnost, se narodila roku 1875 v domě U Tří vlaštovek. Tato významná a často opomíjená průkopnice emancipace se v rámci celoživotního úsilí zasadila o zrušení povinného celibátu učitelek, nabytí volebního práva žen či založení Ženské národní rady, jejíž předsedkyní zůstala až do konce svého života. V roce 1938 napsala otevřený kritický dopis Adolfu Hitlerovi, na který nakonec doplatila. V roce 1942 ji po předchozím věznění a pronásledování odvedlo gestapo a 30. června téhož roku byla zastřelena na Kobyliské střelnici. Zmiňovaný dům U Tří vlaštovek už na Karlově náměstí nenajdete, jelikož ustoupil výstavbě moderního funkcionalistického paláce postaveného podle plánů architekta Karla Kotase. Stroze řešená fasáda tohoto šestipodlažního kolosu je převážně obložená travertinem.

číst více
Parter, oddělený pomocí římsy a tmavšího odstínu obkladového kamene, byl do roku 2000 sídlem restaurace připomínající pivovarnickou historii původních domů. Dnes už v přízemí stojí pouze regály se zbožím místního supermarketu, za nimiž stále najdete původní skleněnou vitráž.
méně
Rodný Dům Františky Plamínkové (Černý Pivovar)
Karlovo nám. 14, 120 00 Praha 2 – Nové Město

Ženský výrobní spolek český

Architekt: Josef Blecha

Rok dokončení: 1895

Jednou z klíčových událostí na cestě českých žen za emancipací bylo založení Ženského výrobního spolku českého v roce 1871. Narozdíl od dalších ženských spolků jako Americký klub dam, spojovaný především s bohatšími vrstvami, se ŽVSČ snažil vyjít vstříc i těm nejchudším. Podstatnou ambicí a cílem bylo zlepšit osud žen tak, aby byly schopné se samy uživit, postarat se o své děti, hospodařit s penězi a nemusely být závislé na mužích. Z gesce spolku byla tedy pro tyto ženy otevřena řemeslná a obchodní škola jejíž výuka nejprve probíhala v budově bývalé obecné školy ve Spálené ulici. Již brzy se díky nebývalým úspěchům a dobré finanční situaci začalo přemýšlet o vystavění vlastní budovy. Za úřadování předsedkyně Elišky Krásnohorské získal spolek v roce 1894 pozemek po zrušené Svatováclavské trestnici a pro návrh oslovil architekta Josefa Blechu.

číst více
Nově vzniklá nárožní budova je postavena ve stylu novorenesance a kromě bohatého dekoru zaujme hlavně třemi důležitými detaily umístěnými ve středovém rizalitu. Mezi okny prvního a druhého patra jsou v půlkruhových nikách umístěny ženské busty vyobrazující předsedkyně spolku Emilii Bártovou, Karolinu Světlou a Elišku Krásnohorskou. Nad nimi pak samotný název Ženský výrobní spolek a v úplném vrcholu trojúhelníkového tympanonu letopočet 1896 odkazující na rok otevření školy.
méně
Ženský Výrobní Spolek český 5
Resslova 1940/5, 120 00 Praha 2 – Nové Město

Zastávky mimo trasu

We Should Have a Talk

Architekt: Praho! project

Rok dokončení: 2024

Jaké je postavení žen v soudobé české společnosti? Měl by být táta živitelem rodiny a máma doma s dětmi? A proč mají ženy méně volného času než muži? Tyto i mnohé další otázky otevírá Praho! project se svou novou realizací zaměřenou na feminismus a genderovou nerovnost. Po dokončení revitalizace podchodu pod Fügnerovým náměstím a tramvajovou zastávkou Vychovatelna se PRAHO! project přesouvá na území Prahy 5, aby oživil další veřejný prostor. Instalace v podchodu pod ulicemi V Zářezu a Radlická nese název We should have a talk a svým zaměřením se věnuje vnímání emancipace, feminismu či inkluze.

číst více
Cílem projektu je oprostit tato palčivá témata od předsudků a skrze rozličné výpovědi upozorňovat na komplexnost problému i na dopady nerovností, které mohou ovlivňovat každého z nás. Představená témata jsou v rámci umělecké intervence rozdělena na několik podsekcí: stereotypy, práce, vztahy, zdraví, bezpečí, výchova, vzdělání, čas a město. O nich si Praho! project povídal s řadou odborníků i laiků jejichž výpovědi, graficky zpracované ilustrátorkou Lucií Lučanskou, jsou od nynějška stálou součástí podchodu u zastávky metra Jinonice.
méně
Snímek Obrazovky 2024 04 13 V 15.07.53
V Zářezu, 158 00 Praha 5

Ve spolupráci s GENDER STUDIES o.p.s.

Feministická trasa vznikla ve spolupráci s Gender Studies, o.p.s. Děkujeme za podnět k vytvoření trasy a všechny poskytnuté podklady. Pro více informací o tomto tématu sledujte webové stránky „Ženy mohou“ vytvořené v rámci projektu Od Elišky Krásnohorské k Jiřině Šiklové – po stopách ženské vzdělanosti.

Ve spolupráci s GENDER STUDIES o.p.s.