Vnitrobloková trasa

Příběhy pražské zástavby

Jakou urbanistickou spojitost mají Vinohrady, Dejvice, Karlín nebo Žižkov? Přeci blokovou strukturu! Tento léty prověřený způsob, jak stavět město,  se v Praze natolik osvědčil, až ji začal do jisté míry definovat. V tomto blokovém světě, který jako opasek obepíná Staré Město pražské, přesto najdeme spoustu rozdílů, jak se domy přizpůsobují lokálním podmínkám, terénu nebo i nátuře místních obyvatel. Jedno ovšem mají všechny společné. Aby byl blok blokem, musí mít zákonitě i svůj vnitroblok. Jeden je uklizený a plný zeleně, druhý zastavěný garážemi a vylitý asfaltem. Další se proměnil z pusté dvorany na malebnou kavárnu, nebo dál slouží primárně lidem, kteří v bloku bydlí. Pojďme se společně podívat na tento výrazný pražský fenomén a prozkoumat, jak se i zdánlivě stejné blokové město může proměňovat.

Vnitroblokova Trasa Mapa

Informace o trase

Doba trvání: 56 minut

Počet zastávek: 4+4

Délka trasy: 4,2 km

MHD start: Florenc

MHD cíl: Bohemians

Kasárna Karlín 

Architekt: Vojtěch Lanna starší

Rok dokončení: 1848

Budova karlínských kasáren vznikla na popud nespokojených vojáků, kteří byli nuceni nocovat v Praze. Často bývali ubytováni v bývalých klášterních areálech nebo vybydlených domech Starého a Nového Města. A tak vznikl plán na postavení kasáren s kapacitou 2 000 mužů. Budova sloužila svému účelu částečně až do roku 2004, kdy po zrušení základní vojenské služby zůstala prázdná. Dům postupně pozbyl všech funkcí a dostal se do nekonečného střetu zájmů různých ministerstev, která v průběhu let budovu vlastnila. Jiskra naděje přišla až v roce 2017, kdy si centrální plochu a hospodářskou budovu, jež tvoří čtvrtou stranu vnitrobloku, vzalo do parády sdružení Pražské centrum. Areál získal kulturní a volnočasovou náplň  jako letní kino, ohniště, hřiště pro děti či saunu. Prostor oživily i výtvarné instalace významných českých sochařů Františka Skály jr. nebo Čestmíra Sušky.

Otevírací doba: https://kasarnakarlin.cz/cs/kontakty

Kasarna Karlin Vnitroblokova Trasa Mapamatky
Prvního pluku 2, 186 00 Praha 8-Karlín

Atrium Žižkov 

Architekt: Není znám

Rok dokončení: 1719

Drobný kostelík Povýšení svatého Kříže stál v době svého vzniku pár kilometrů za nově budovanými barokními hradbami Prahy. V jeho okolí se nacházel pouze morový hřbitov a pár usedlostí. V druhé polovině osmnáctého století došlo k jeho poničení kvůli vpádu pruských vojsk. Od té doby kostel chátral, a jelikož se na přilehlém hřbitově přestalo pohřbívat, byla zničena i kaple. Postupně kolem začalo vyrůstat město a v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století probíhaly rozsáhlé snahy o to, proměnit bývalou sakrální stavbu na objekt sloužící obyvatelům, což se podařilo v roce 1984. Od té doby se z Atria na Žižkově stalo místo setkávání a konají se zde koncerty či výstavy. Kostelík má barokní štít s volutami a monumentální pískovcový portál. Přibyla k němu moderní přístavba, kde se dnes nachází galerie a kavárna, v místním atriu najdete i uměleckou kašnu. Před vchodem vás přivítá také plastika sedící dívky a výmluvný citát Jana Wericha.

Otevírací doba: https://atriumzizkov.cz/kontakt

Atrium Zizkov Vnitroblokova Trasa Mapamatky 
Čajkovského 12, 130 00 Praha 3-Žižkov

Puristický blok domů

Architekt: František Albert Libra

Rok dokončení: 1927

Soubor moderní výstavby ve stylu purismu obsahuje celkem 18 jednotně řešených budov, které se liší jen drobnými detaily a svým vztahem k vnitrobloku. Za celým projektem stojí architekt František Albert Libra, který už v okolí projektoval rondokubistickou kolonii Svoboda v nedalekém vinohradském svahu. Blok má dvě části svírající prostorný vnitroblok, kde se nachází nejen nespočet stromů a zeleně, ale také dětské a basketbalové hřiště i místo pro odpočinek. Stylová čistota objektu, která je pro purismus signifikantní, zaujme především provedením vstupních portálů, schodišť nebo dlouhé řady balkonů, které jsou otočeny na jižní stranu navzdory blokovému uspořádání okolí. Jedná se o urbanistický unikát a celá mohutná stavba je dokladem pokrokových řešení a neotřelého přístupu k tehdejší blokové výstavbě.

Otevírací doba: https://goo.gl/maps/qsCkrKFNfAw4fqSD9

Puristicky Blok Domu Vnitroblokova Trasa Mapamatky  
Ruská 710, 101 00 Praha 10-Vršovice

Petrohradská kolektiv

Architekt: Josef Domek, bratři Kalichové

Rok dokončení: 1902

V roce 1902 Vršovice získaly statut města a ve stejném roce byla otevřena i Waldesova továrna Koh-i-noor na výrobu slavných patentků a jiné galanterie. Řemeslná výroba ustupuje průmyslu a s postupnou industrializací se mění i podoba a charakter oblasti. V roce 1903 v tehdejší Brožíkově, dnes Petrohradské, vznikl mlýn s pekárnou. V roce 1937 se ale místo kvásku do nárožního domu začaly navážet kakaové boby a mlýn vystříhala čokoládovna. Ta pak spolu s prodejnou cukrovinek v 50. letech ustoupila montážní dílně. Na začátku 21. století ztratila stavba své využití úplně. Do budoucna má na nároží stát rezidenční novostavba, ale do té doby vdechuje opuštěnému objektu život Petrohradská kolektiv. Tato iniciativa oživila oprýskanou novorenesanční fasádu pomocí černobílé siluety, ale hlavně našla dočasné využití pro vnitřní prostory. Naplňuje jednotlivé místnosti i vnitroblok kulturou a kreativními lidmi. Ačkoliv Petrohradská kolektiv vytvořil v budovách skvělé kulturní zázemí, na konci roku 2023 má bohužel dojít k jejich celkové demolici.

Otevírací doba: https://petrohradskakolektiv.com/CONTACT

Petrohradska Kolektiv Vnitroblokova Trasa Mapamatky
Petrohradská 13, 101 00 Praha 10-Vršovice

Zastávky mimo trasu

Skautský institut 

Architekt: Není znám

Rok dokončení: dům U Minuty 15.století, dům U Zlatého rohu 17. století

V těsné blízkosti pražského orloje se mezi dvěma historickými domy skrývá vnitroblok Skautského institutu a Pražského kreativního centra. V útrobách domů U Minuty a U Zlatého rohu vzniklo místo pro setkávání, pořádání kulturních akcí i sídlo několika organizací. Kultura tu však nesídlila vždy. V původně gotickém, dnes renesančním, domě U Minuty se slavnou sgrafitovou fasádou byla lékárna a dokonce zde chvíli bydlel Franz Kafka. Vedlejší dům U Zlatého rohu stojí na středověkých základech několika domů později spojených v renesanční palác. Svou barokní tvář dostala fasáda zhruba o sto let později a v roce 1801 byl dům doplněn některými klasicistními detaily, například polygonálním arkýřem na rohu Malého a Staroměstského náměstí. Posledními úpravami podle návrhu architekta Pavla Janáka si objekt prošel koncem třicátých let minulého století a provedené změny jsou patrné hlavně v nadzemních patrech.

Otevírací doba: https://www.skautskyinstitut.cz/skautsky-institut-na-staromaku

Skautsky Institut Vnitroblokova Trasa Mapamatky
Staroměstské nám. 1, 110 00 Praha 1 – Staré Město

Super Tramp

Architekt: Není znám

Rok dokončení: 19. století

Součástí takzvané Vilímkovy pasáže, spojující Spálenou a Opatovickou ulici, je i vnitroblok, kde voní káva a ve vzduchu se vznáší literární historie. Průchod nechal postavit v 19. století Josef Richard Vilímek, který měl v okolních domech své nakladatelství a knihkupectví. Podnik postupně získal velké jméno a patřil k těm nejvýznamnějším v zemi. Jako první například vydal český překlad Vinnetoua. V polovině minulého století byla Vilímkova firma znárodněna a tím i zlikvidována, poté se do budov nastěhovala centrální distribuce knih. Od roku 1996 sídlí v části budovy Vyšší odborná škola publicistiky a ve vnitrobloku objevíte Super Tramp Coffee. Majestátní klasicistní domy okolo jsou doplněné předsazenou terasou zakončenou dórskými sloupy. Při vchodu do Opatovické ulice se na fasádě dochoval nápis „Nakladatelství Jos. R. Vilímek“ a připomíná tak nejslavnější éru tohoto domu.

Otevírací doba: https://goo.gl/maps/PofxaAK3ausuAvbb6

Super Tramp Vnitroblokova Trasa Mapamatky
Opatovická 160, 110 00 Praha 1 – Nové Město

Alchymista

Architekt: Není znám

S myšlenkou založit současnou okrasnou zahradu ve dvoraně činžovního bloku v ulici Jana Zajíce přišla před zhruba čtvrt stoletím výtvarnice a galeristka Kateřina Ebelová, která chtěla zanedbaný prostor mezi domy zvelebit. Pozemek o velikosti 650 m2 prošel náročnými terénními úpravami, přibyly na něm listnaté a jehličnaté stromy, keře, květiny a dvě jezírka. Zelené jsou dokonce i fasády okolních domů. Rostliny, které je popínají, jsou nejen dekorací, ale také domovem nespočtu hmyzu a ptáků. Veškerá zdejší vegetace je opatřena cedulkou s názvem rostliny. Pod korunami stromů se nachází i umělecká díla, která by měla navozovat atmosféru zdejší čtvrti. Svého času se jí totiž přezdívalo Letenský Montmartre nebo Letenská republika výtvarníků podle umělců, kteří zde bydleli.

Otevírací doba: http://www.alchymista.cz/

Alchymista Vnitroblokova Trasa Mapamatky
Jana Zajíce 7, 170 00 Praha 7-Bubeneč

Florentinum

Architekt: Jakub Cigler Architekti

Rok dokončení: 2013

Historie bloku mezi ulicemi Na Poříčí a Na Florenci byla nejvíce poznamenána výstavbou Masarykova nádraží v roce 1845. Tím se blok, dříve posetý malými zahrádkami bohatých měšťanů, změnil na přepravní středobod Prahy. Na jednom z pozemků přímo naproti kolejím stával původně monumentální novorenesanční dům s obrazárnou a luxusními byty. Byl ale spolu s dalšími menšími stavbami v uliční frontě v roce 1983 stržen, aby ustoupil ještě mohutnější budově Rudého práva. Když už by si člověk myslel, že větší dům v bloku postavit nepůjde, přišla v roce 2012 investiční skupina Penta s nápadem na výstavbu nového administrativního paláce Florentinum. Vzniklý vnitroblok nazvaný piazza je kolem dokola obehnán skleněnou fasádou novostavby a z jedné části ho uzavírá i Desfourský palác.

Otevírací doba: https://www.florentinum.cz/jak-se-k-nam-dostanete/

Florentinum Vnitroblokova Trasa Mapamatky
Na Florenci 15, 110 00 Praha 1 –Nové Město