Literární trasa

Za literární inspirací do ulic Prahy!

Odvraťte zrak od Proměny a pojďte si protáhnout nohy, nechcete přece dopadnout jako Řehoř Samsa! Ať už máte v oblibě Kafku či Wericha, nebo raději trávíte čas recitováním Erbenových veršů, na této trase můžete na chvíli vstoupit do života každého z nich. Literární trasa vás provede po domech slavných spisovatelů, kteří se alespoň na část svého života uchýlili do Prahy. Odložte knihu a nazujte boty – je čas se projít!

Literarni Trasa Mapa

Informace o trase

Doba trvání: 54 minut

Počet zastávek: 6 + 2

Délka trasy: 4,4 km

MHD start: Malostranské náměstí

MHD cíl: Vodičkova

Dům Jana Nerudy 

Architekt: není známý

Rok dokončení: renesance, barokní i moderní úpravy

Renesanční budova známá jako dům U Dvou slunců prošla od své výstavby několika proměnami. Tou nejvýraznější se stala barokní úprava z druhé poloviny 17. století, díky které dům získal dvojici volutových štítů, jež se staly nedílnou součástí slohově ucelené podoby Nerudovy ulice. Právě Jan Neruda, slavný český básník a prozaik, v domě U Dvou slunců několik let žil. Malá Strana ovlivnila jeho tvorbu a vtiskla se například do jeho Povídek malostranských. Jeho zdejší pobyt dokládá rozsáhlá pamětní deska na levé straně fasády. Přímo pod ní, nad dochovaným renesančním portálem, je pak domovní znamení se dvěma slunci. Ta mají znázorňovat, že současný dům je vlastně spojením dvou starších staveb.

Dum Jana Nerudy Literarni Trasa Mapamatky
Nerudova 47, 118 00 Praha 1 – Malá Strana

Werichova vila  

Architekt: úpravy – Ignác Jan Nepomuk Palliardi, Bohumil Hypšman

Rok dokončení: renesance, klasicistní přestavba 1803

Tato pozdně renesanční stavba stojící v Nosticově zahradě na pražské Kampě zprvu sloužila jako koželužna. Výraznou změnou prošla až na začátku 19. století podle návrhu architekta Palliardiho, který k budově připojil další trakt se třemi oblouky a zastřešil stavbu mansardovou střechou. Těsně před touto úpravou v domě pobýval zakladatel slavistiky a bohemistiky, Josef Dobrovský. Mimo něj se tu v průběhu let vystřídala řada dalších významných osobností, jejichž pobyt připomíná pamětní deska. Žil zde například český básník a překladatel Vladimír Holan, herec Jiří Voskovec či zakladatel památkové péče u nás, Zdeněk Wirth. Nejznámějším obyvatelem byl ale bezesporu herec a spisovatel Jan Werich, který stojí společně s Voskovcem například za slavnou hrou Osvobozeného divadla Vest Pocket Revue. Jemu je také primárně věnována expozice ve vile, kterou je od roku 2017 možno navštívit. 

Werichova Vila Literarni Trasa Mapamatky  
U Sovových mlýnů 7, 118 00 Praha 1 – Malá Strana

Rodný dům Franze Kafky  

Architekt: František Maxmilián Kaňka, Osvald Polívka

Rok dokončení: první polovina 18. století (původní budova)

Historie rodného domu Franze Kafky se začala psát v polovině 18. století, kdy byl po stržení starší zástavby vystavěn nový objekt podle plánů barokního architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Dům měl původně sloužit jako konvent mnichům z benediktinského kláštera spravujícím sousední kostel sv. Mikuláše, ovšem po zrušení kláštera Josefem II. budovu odkoupilo město. Franz Kafka se v tomto domě narodil roku 1883 a s rodinou zde pobýval dva roky. Na samém konci 19. století byl dům po rozsáhlém požáru stržen, a podle zásad probíhající asanace Josefova zde byl postaven dům nový. Z původní stavby byl zachován pouze kamenný vchod, který architekt Osvald Polívka začlenil do nové neobarokní budovy. Jako připomínka světově proslulého autora byla na fasádě domu roku 1965 odhalena bronzová busta od sochaře Karla Hladíka. Franz Kafka byl německy píšící spisovatel, jehož nejznámějšími díly jsou román Proces a novela Proměna.

Rodny Dum Franze Kafky Literarni Trasa Mapamatky
Náměstí Franze Kafky 3, 110 00 Praha 1 – Staré Město

Rodný dům Karoliny Světlé 

Architekt: není znám

Rok dokončení: renesance, barokní přestavba v 1. čtvrtině 18. století

Drobný třípodlažní dům spojený se jménem významné české spisovatelky Karoliny Světlé je možné najít i pod názvy U Tří králů či U Bílého preclíku. Jedná se o původně renesanční řadový dům, jenž byl v první čtvrtině 18. století zrekonstruován do barokní podoby a po druhé světové válce doplněn o pamětní desku od sochařky Marty Jiráskové. Karolina Světlá se zde narodila a prožila tu mládí. Většinu svého dospělého života pak bydlela v ulici Ve Smečkách nebo v domě U Kamenného stolu na Karlově náměstí, kde nakonec zemřela. Ve svých dílech se nejvíce zabývala sociálními problémy, morálními hodnotami a postavením žen ve společnosti. Napsala několik děl z pražského měšťanského prostředí, ale úspěch sklidila především ta z prostředí venkova, ve kterých klade důraz na venkovský lid a silné a mravné postavy žen.

Rodny Dum Aroliny Svetle Literarni Trasa Mapamatky
Karoliny Světlé 22, 110 00 Praha 1 – Staré Město

Dům pobytu a úmrtí K. J. Erbena

Architekt: není znám

Rok dokončení: 1935

Karel Jaromír Erben se narodil v Miletíně, avšak většinu svého života prožil v Praze, kde nakonec i zemřel, a to právě v domě na Starém Městě nazývaném U Tří tykví. První zmínky o budově pochází již z druhé poloviny 14. století, ovšem její vzhled odkazuje k barokní přestavbě z roku 1705. Současná stavba je netradičně kopií původního domu, jenž byl v roce 1932 zbořen a o pár let později nahrazen novostavbou věrně napodobující původní fasádu. Dům zdobí pozdně barokní sousoší sv. Huberta s jelenem, podle kterého se stavbě někdy přezdívá dům U Jelena. Součástí fasády je i pamětní deska na počest národního obrozence a spisovatele Karla Jaromíra Erbena, jenž stojí za známou básnickou sbírkou Kytice. Pobýval zde poslední tři roky svého života až do roku 1870.

Dum Pobytu A Umrti K J Erbena Literarni Trasa Mapamatky
Michalská 440/11, 110 00 Praha 1 – Staré Město

Rodný dům Jaroslava Haška  

Architekt: Johann Nowotny

Rok dokončení: 1842

Rodný dům autora dobrého vojáka Švejka – Jaroslava Haška, byl postaven podle plánů Johanna Nowotného roku 1842. Vznikla tak třípatrová čtyřkřídlá pozdně klasicistní stavba, ze které se do současnosti dochovalo jen křídlo směrem do ulice Školská. Zbylá tři křídla směrem do Štěpánské musela v roce 1927 ustoupit funkcionalistickému Habichovu obchodnímu domu od J. Havlíčka a J. Polívky. Cílem návrhu bylo do středověké struktury města přinést racionální zástavbu uzavřených domovních bloků s velkým nezastavěným dvorem, který zaručoval dostatek světla a lepší odvětrávání. Vznikla tak solidní střídmá budova s vnitřní pavlačí a pravidelným rastrem oken, která jsou v průčelí doplněna o vjezd s dvoukřídlými neorenesančními dveřmi. Přímo nad portálem vjezdu je pak osazena pamětní deska připomínající slavného rodáka, který se v domě narodil 41 let po jeho výstavbě.

Rodny Dum Jaroslava Haska Literarni Trasa Mapamatky
Školská 16, 110 00 Praha 1 – Nové Město

Zastávky mimo trasu

Dvojdům bratří Čapků  

Architekt: Ladislav Machoň

Rok dokončení: 1924

Vila nebo také dvojdomek bratří Čapků vznikl v rámci kolonie spisovatelů, úředníků, novinářů a umělců. Dům je rozdělen na dvě části s totožnými zrcadlově otočenými dispozicemi, z nichž každá patřila jednomu z bratří. Pravou část obýval Karel Čapek s otcem, zatímco levá část připadla malíři Josefu Čapkovi, který měl v podkroví svůj ateliér. Celá kolonie byla realizována na základech teorie „zahradního města“, a samotná vila podle návrhu Ladislava Machoně se nese ve stylu jednoduchosti a střídmosti. Důležitou součástí byla společná zahrada, o níž se starali oba bratři, a kde se mimo jiné scházeli proslulí pátečníci a kde běhala Dášenka, psí hrdinka slavné dětské knihy. Na fasádě najdete pamětní desku a na interiéry odkazuje virtuální prohlídka. Ačkoliv k sobě bratři ne vždy chovali přízeň, dohromady stojí například za dílem Ze života hmyzu.

Dvojdum Bratri Capku Literarni Trasa Mapamatky
Bratří Čapků 28 a 30, 101 00 Praha 10-Vinohrady

Rodný dům Jaroslava Seiferta 

Architekt: není znám

Rok dokončení: není známo

Do typické žižkovské zástavby zapadá i rodný „činžák“ Jaroslava Seiferta. Jeden z nejvýznamnějších českých básníků trávil své dětství v této svérázné pražské čtvrti, která ho inspirovala v nejednom díle. V dobách, kdy Jaroslav Seifert vyrůstal, byl Žižkov ještě samostatným městem. Ve druhé polovině 19. století zde nastal stavitelský rozmach a čtyřpatrový neoklasicistní činžovní dům, v němž se roku 1901 Seifert narodil, pochází z tohoto období. Na počest velkého básníka a nositele Nobelovy ceny za literaturu byla v roce 2001 na fasádu připevněna bronzová pamětní deska od sochaře Stanislava Hanzíka. Seifert byl nucen mnoho svých děl publikovat v tzv. samizdatu, jelikož kvůli cenzuře jejich oficiální vydání nebylo možné. Mezi nejznámější díla patří sbírka Město v slzách nebo paměti Všecky krásy světa.

Rodny Dum Jaroslava Seiferta Literarni Trasa Mapamatky
Bořivojova 104, Praha 3-Žižkov