Renesanční budova známá jako dům U Dvou slunců prošla od své výstavby několika proměnami. Tou nejvýraznější se stala barokní úprava z druhé poloviny 17. století, díky které dům získal dvojici volutových štítů, jež se staly nedílnou součástí slohově ucelené podoby Nerudovy ulice. Právě Jan Neruda, slavný český básník a prozaik, v domě U Dvou slunců několik let žil. Malá Strana ovlivnila jeho tvorbu a vtiskla se například do jeho Povídek malostranských. Jeho zdejší pobyt dokládá rozsáhlá pamětní deska na levé straně fasády. Přímo pod ní, nad dochovaným renesančním portálem, je pak domovní znamení se dvěma slunci. Ta mají znázorňovat, že současný dům je vlastně spojením dvou starších staveb.

Tato pozdně renesanční stavba stojící v Nosticově zahradě na pražské Kampě zprvu sloužila jako koželužna. Výraznou změnou prošla až na začátku 19. století podle návrhu architekta Palliardiho, který k budově připojil další trakt se třemi oblouky a zastřešil stavbu mansardovou střechou. Těsně před touto úpravou v domě pobýval zakladatel slavistiky a bohemistiky, Josef Dobrovský. Mimo něj se tu v průběhu let vystřídala řada dalších významných osobností, jejichž pobyt připomíná pamětní deska. Žil zde například český básník a překladatel Vladimír Holan, herec Jiří Voskovec či zakladatel památkové péče u nás, Zdeněk Wirth. Nejznámějším obyvatelem byl ale bezesporu herec a spisovatel Jan Werich, který stojí společně s Voskovcem například za slavnou hrou Osvobozeného divadla Vest Pocket Revue. Jemu je také primárně věnována expozice ve vile, kterou je od roku 2017 možno navštívit. 

Historie rodného domu Franze Kafky se začala psát v polovině 18. století, kdy byl po stržení starší zástavby vystavěn nový objekt podle plánů barokního architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Dům měl původně sloužit jako konvent mnichům z benediktinského kláštera spravujícím sousední kostel sv. Mikuláše, ovšem po zrušení kláštera Josefem II. budovu odkoupilo město. Franz Kafka se v tomto domě narodil roku 1883 a s rodinou zde pobýval dva roky. Na samém konci 19. století byl dům po rozsáhlém požáru stržen, a podle zásad probíhající asanace Josefova zde byl postaven dům nový. Z původní stavby byl zachován pouze kamenný vchod, který architekt Václav Pařízek začlenil do nové neobarokní budovy. Jako připomínka světově proslulého autora byla na fasádě domu roku 1965 odhalena bronzová busta od sochaře Karla Hladíka. Franz Kafka byl německy píšící spisovatel, jehož nejznámějšími díly jsou román Proces a novela Proměna.

Drobný třípodlažní dům spojený se jménem významné české spisovatelky Karoliny Světlé je možné najít i pod názvy U Tří králů či U Bílého preclíku. Jedná se o původně renesanční řadový dům, jenž byl v první čtvrtině 18. století zrekonstruován do barokní podoby a po druhé světové válce doplněn o pamětní desku od sochařky Marty Jiráskové. Karolina Světlá se zde narodila a prožila tu mládí. Většinu svého dospělého života pak bydlela v ulici Ve Smečkách nebo v domě U Kamenného stolu na Karlově náměstí, kde nakonec zemřela. Ve svých dílech se nejvíce zabývala sociálními problémy, morálními hodnotami a postavením žen ve společnosti. Napsala několik děl z pražského měšťanského prostředí, ale úspěch sklidila především ta z prostředí venkova, ve kterých klade důraz na venkovský lid a silné a mravné postavy žen.

Karel Jaromír Erben se narodil v Miletíně, avšak většinu svého života prožil v Praze, kde nakonec i zemřel, a to právě v domě na Starém Městě nazývaném U Tří tykví. První zmínky o budově pochází již z druhé poloviny 14. století, ovšem její vzhled odkazuje k barokní přestavbě z roku 1705. Současná stavba je netradičně kopií původního domu, jenž byl v roce 1932 zbořen a o pár let později nahrazen novostavbou věrně napodobující původní fasádu. Dům zdobí pozdně barokní sousoší sv. Huberta s jelenem, podle kterého se stavbě někdy přezdívá dům U Jelena. Součástí fasády je i pamětní deska na počest národního obrozence a spisovatele Karla Jaromíra Erbena, jenž stojí za známou básnickou sbírkou Kytice. Pobýval zde poslední tři roky svého života až do roku 1870.

Rodný dům autora dobrého vojáka Švejka – Jaroslava Haška, byl postaven podle plánů Johanna Nowotného roku 1842. Vznikla tak třípatrová čtyřkřídlá pozdně klasicistní stavba, ze které se do současnosti dochovalo jen křídlo směrem do ulice Školská. Zbylá tři křídla směrem do Štěpánské musela v roce 1927 ustoupit funkcionalistickému Habichovu obchodnímu domu od J. Havlíčka a J. Polívky. Cílem návrhu bylo do středověké struktury města přinést racionální zástavbu uzavřených domovních bloků s velkým nezastavěným dvorem, který zaručoval dostatek světla a lepší odvětrávání. Vznikla tak solidní střídmá budova s vnitřní pavlačí a pravidelným rastrem oken, která jsou v průčelí doplněna o vjezd s dvoukřídlými neorenesančními dveřmi. Přímo nad portálem vjezdu je pak osazena pamětní deska připomínající slavného rodáka, který se v domě narodil 41 let po jeho výstavbě.