Skleněná trasa

Čirá krása…

Fasády, ve kterých se stejně jako v hladině Vltavy zrcadlí krásy Prahy. České sklářství bylo vždy zvučným pojmem a i v pražské architektuře hraje tento um svoji významnou roli. Trasa vás provede po stavbách, kde je sklo na prvním místě. Ať už v podobě detailu doplňujícího historickou zástavbu, nebo jako hlavní nosné téma celé stavby. Pojďte poznat Prahu v odlesku skleněných tabulí.

Sklenena Trasa Mapa

Informace o trase

Doba trvání: 30 minut

Počet zastávek: 6 + 6

Délka trasy: 2,6 km

MHD start: Hellichova

MHD cíl: Palackého náměstí

Museum Kampa

Architekt: Josef Schulz a Josef Zítek

Rok dokončení: 1867

Běloskvoucí Museum Kampa na stejnojmenném ostrově doplňují sochy žlutých tučňáků od výtvarné skupiny Cracking Art Group a trojice miminek od Davida Černého. Historie Sovových mlýnů, kde muzeum sídlí, sahá až do 10. století, ovšem své jméno dostaly až v roce 1478, kdy je získal Václav Sova z Liboslavi. V průběhu staletí mlýny několikrát změnily vzhled i náplň. Nejvýraznějšími událostmi byla regotizace na konci 19. století z pera Josefa Schulze, která budově přidala typické zalamované štíty, a bohužel i následný požár celého areálu, jenž nadobro ukončil provoz mlýna. Svou dnešní podobu získal areál až v letech 2000–2001, kdy byl pro účely galerie Nadace Jana a Medy Mládkových rekonstruován. Historickou stavbu doplnila skleněná lávka Václava Ciglera a výrazný skleněný hranol Mariana Karla. Celou rekonstrukci zaštítila vídeňská architektka Helena Bukovanská.

Museum Kampa Sklenena Trasa Mapamatky
U Sovových mlýnů 2, 118 00 – Malá Strana

Nová scéna Národního divadla

Architekt: Karel Prager

Rok dokončení: 1983

Budova Nové scény Národního divadla poprvé přivítala diváky v den stého výročí znovuotevření historické budovy divadla. Byla vystavěna na popud celoevropského trendu alternativní formy divadelních představení a zároveň jako nové sídlo prvního multimediálního divadla na světě, Laterny magiky. Na složitém projektu se podílel nespočet architektů počínaje Bohuslavem Fuchsem a konče Karlem Pragerem. Ten přišel už k rozestavěné budově, ovšem svým zásahem se zapsal do historie. Ve spolupráci s renomovaným duem Libenský a Brychtová obalil scénu skleněným pláštěm složeným ze 4306 foukaných dutých obrazovek, z nichž každá váží kolem 40 kilo. Pragerovi se tak podařilo stvořit doposud největší skleněnou architektonickou plastiku, která kdy byla realizována. 

Nova Scena Narodniho Divadla Sklenena Trasa Mapamatky
Národní 4, 110 00 Praha 1 – Nové Město

Drn

Architekt: Stanislav Fiala

Rok dokončení: 2017

Multifunkční dům s názvem Drn stojí na nároží Národní třídy a ulice Mikulandská od roku 2017. Zaplnil tak proluku, jež se po dlouhá desetiletí používala jen jako parkoviště. Skleněná zaoblená stavba navazuje na barokní Schönkirchovský palác a dává tak vzniknout fascinujícímu prolnutí starého a nového. Po průchodu moderní stavbou se ocitnete na veřejně přístupném kouzelném dvorku barokního souseda. Architekt si u stavby vyhrál s detaily a mimo velké skleněné plochy v pozadí zelených balkonů je možné pozorovat drátěné struktury odkazující na přírodní motivy. Interiéru dominuje beton nápaditě doplněný o původní recyklované prvky jako jsou cihly, střešní tašky nebo dřevěné trámoví.

Drn Sklenena Trasa Mapamatky
Národní 14, 110 00 Praha 1 – Staré Město

Bývalý Dům dětské knihy 

Architekt: Stanislav Franc, Luděk Hanf

Rok dokončení: 1970

Nárožní budova na Národní třídě, dodnes přezdívaná jako dům Dětské knihy, stojí na místě tzv. Braunerova domu. V něm byla od roku 1820 provozována slavná kavárna Union, kde se svého času scházela řada umělců a literátů jako Alois Jirásek, Mikoláš Aleš nebo architekti Josef Gočár a Pavel Janák. Roku 1949 byl však dům zbořen a v letech 1964–1970 jej nahradila ve své době velmi moderní osmipatratrová stavba s hodnotnou zavěšenou skleněnou fasádou. V 90. letech ale Dům dětské knihy prošel radikální rekonstrukcí, při které bylo přidáno deváté patro a při níž byla upravena fasáda i interiéry. Tím se bohužel navždy změnil charakter i architektonické kvality původní stavby. Budovu dlouhodobě využívalo nakladatelství Albatros, ovšem po nedávné velké rekonstrukci a změně majitele se do většiny prostor přestěhovala coworkingová společnost Spaces.

Byvaly Dum Detske Knihy Sklenena Trasa Mapamatky
Na Perštýně 1, 110 00 Praha 1 – Staré Město

Tančící dům

Architekt: Frank O. Gehry, Vlado Milunič

Rok dokončení: 1996

Tančící dům nahradil nárožní činžovní budovu zničenou při náletech v únoru roku 1945. Proluka byla prázdná až do devadesátých let, kdy se o její budoucnosti začali bavit architekt Vlado Milunič a prezident Václav Havel, který žil v sousedním domě. Milunič k sobě později na přání investora přizval amerického architekta Franka O. Gehryho a z jejich spolupráce vyšel dům často přezdívaný jako Ginger a Fred. Inspirace slavným meziválečným tanečním párem je na budově dobře zřetelná. Těžká plná hmota nárožní věže, rozšiřující se směrem vzhůru, představuje muže. Tanečnice je naopak zobrazena ve skleněné části budovy, která připomíná rozevláté šaty. Skleněný plášť ukrývající železobetonovou konstrukci ladně dopadá na zem na nerovně tvarovaných sloupech. Celou stavbu dokončuje Fredova ocelová koruna, která skrývá veřejnosti přístupný střešní bar.

Tancici Dum Sklenena Trasa Mapamatky
Jiráskovo nám. 6, 120 00 Praha 2 – Nové Město

Kobky na Rašínově nábřeží

Architekt: Studio Brainwork, Petr Janda

Rok dokončení: 2019

Zasklené kobky na novoměstské náplavce jsou skvělou ukázkou moderní pražské architektury, které je doplňování starého novým vlastní. V tomto případě jde o takzvaná čapadla, neboli průchody skrz nábřežní zeď, původně sloužící k zachytávání vorů. Tyto dříve čistě utilitární prostory prošly celkovou rekonstrukcí a dnes v nich najdeme restaurace, kavárny i kulturní scénu. Původní vrata kobek však zmizela a nahradila je gigantická prosklená okna o váze až 2,5 tuny. Princip je založený na co možná největším propojení exteriéru s interiérem, kterého bylo dosaženo právě pomocí ohromných kyvných čoček. Revitalizace pražských náplavek na Rašínově i protějším Hořejším nábřeží je jednou z největších městských investic do veřejného prostoru za dlouhá léta. Díky ní se prostranství kolem řeky ještě více otevřelo lidem, a náplavka tak naplno využívá svého potenciálu.

Kobky Na Rasinove Nabrezi Sklenena Trasa Mapamatky
Rašínovo nábř., 128 00 Praha 2 – Nové Město

Zastávky mimo trasu

Skleněný palác

Architekt: Richard Podzemný

Rok dokončení: 1937

Skleněný palác, lidově Skleňák, je nárožní bytový dům projektovaný na popud Zemské banky. Za jeho návrhem stojí architekt Richard F. Podzemný, jenž je mimo jiné autorem známého plaveckého stadionu v Podolí. Monumentální obytná stavba má sedm podlaží a její fasáda je poseta balkony, lodžiemi a zimními zahradami. I díky těmto velkým exponovaným skleněným plochám, které byly v době vzniku skutečnou raritou, získal dům svou přezdívku. Zbytek fasády je pokryt bílými keramickými dlaždicemi a do typicky funkcionalistické bílé jsou oděny i rámy oken. Na svou dobu byl dům mimořádně luxusně vybavený. Nechybělo topení v podlaze, umělecky zdobená vstupní hala, rozsáhlý suterén s možností parkování aut, tenisový kurt ve vnitrobloku nebo střešní terasa, na níž se mohli obyvatelé v letních dnech slunit. 

Skleneny Palac Sklenena Trasa Mapamatky
Nám. Svobody 1, 160 00 Praha 6-Bubeneč

Hlavní budova České pošty

Architekt: Antonín Brandner

Rok dokončení: 1874

V místech dnešního mohutného pozdně klasicistního paláce původně stávala botanická zahrada majitele Angela z Florencie, který tu pěstoval léčivé byliny pro samotného císaře Karla IV. V roce 1744 se zde usadil řád celestinek, jehož budovu s kaplí navrhl Kilián Ignác Dientzenhofer. Klášter byl zrušen Josefem II. a v roce 1871 stržen, aby uvolnil místo chystané nové poště. Křídla budovy z pera architekta Antonína Brandnera mají půdorysný tvar číslice osm a svírají mezi sebou zastřešenou dvoranu a vnitřní dvůr. Dvoraně dominuje výmalba Karla V. Maška v novorenesančním stylu s motivem květin a alegorickými postavami poštovnictví a dopravy. Její skleněné zastřešení proběhlo až roku 1898, čímž vznikla dobře prosvětlená a architektonicky zajímavá přepážková hala.

Hlavni Budova Ceske Posty Sklenena Trasa Mapamatky
Jindřišská 14, 110 00 Praha 1 – Nové Město

Obchodní dům Bílá labuť

Architekt: Josef Kittrich, Josef Hrubý

Rok dokončení: 1939

Obchodní dům Bílá labuť dostal název podle stejnojmenného barokního domu, který stával na jeho místě. Byl otevřen těsně před vypuknutím druhé světové války a stal se největším a nejmodernějším obchodním palácem ve střední Evropě. O luxusní nákupní zážitek se postarala řada ve své době nevídaných technologií: eskalátory, vytápění ve stropě nebo tzv. pneumatické pokladny propojující jednotlivá oddělení. Hlavní fasáda do ulice Na Poříčí je tvořena 180 skleněnými tabulemi, spojenými dohromady v jedno obří okno o rozměru 30 × 18 metrů. Neopomenutelným znakem stavby je osmimetrová neonová labuť, která již od otevření krouží nad obchodním domem. Ačkoli Bílá labuť od svého vzniku prošla řadou rekonstrukcí a zažila nejeden politický režim, její původní účel zůstal zachován a v plánu je i její rozsáhlá obnova

Obchodni Dum Bila Labut Sklenena Trasa Mapamatky
Na Poříčí 23, 110 00 Praha 1 – Nové Město

Národní technická knihovna

Architekt: Projektil architekti

Rok dokončení: 2009

Projekt budovy, které nikdo neřekne jinak než NTK, vznikl v rámci anonymní architektonické soutěže v roce 2000. Vyhrál návrh mladého architektonického studia s půdorysem ve tvaru zaobleného čtverce a skleněným pláštěm. Celkově je na dvojité fasádě použito 4500 copilitových žiletek, dodávajících jí pocit nekonečnosti. Přízemí je navrženo jako veřejný prostor, do kterého můžete vstoupit čtyřmi vchody a plynule jím procházet, budova tak nemá hlavní vchod. Samotná knihovna s betonovým vnitřním atriem začíná až od druhého podlaží. Celkový dojem interiéru výrazně ovlivňuje grafika Petra Babáka, který k budově přistoupil jako k učebnici, a doplnil ji všelijakými technickými informacemi včetně duhové podlahy značící zatížení. Další podstatnou vrstvou jsou satirické kresby Dana Perjovschiho, ve kterých je pokaždé možné najít nový význam.

Narodni Technicka Knihovna Sklenena Trasa Mapamatky
Technická 6, 160 80 Praha 6-Dejvice

Pavilon Expo 58

Architekt: František Cubr, Josef Hrubý, Zdeněk Pokorný

Rok dokončení: 1958, 1959 přemístěna z Bruselu na Letnou

Československý pavilon na prvním poválečném Expu roku 1958 byl skutečnou senzací. Bruselský pavilon s restaurací zazářil takovou mírou, že získal hlavní cenu, Zlatou hvězdu, a dalších 56 ocenění. Úspěch patří hlavně slavné trojici mladých architektů, jejichž projekt vynikal dokonalou čistotou formy i pokrokovým technologickým a konstrukčním řešením. Půlkruhová stavba restaurace se skleněnou fasádou svou transparentností jakoby stírala rozdíly mezi tím, co je uvnitř a co je vně. Obrovský zájem návštěvníků Expa vzbudila i revoluční Laterna mgika, první multimediální divadlo na světě, umístěná v drobném kulturním sále vlastního pavilonu. Pro velký úspěch bylo architektonické dílo přesunuto do Prahy. Větší část stávala na Výstavišti, ale v roce 1991 vyhořela. Naopak ladné prosklené dvoupatrové restaurační zařízení slouží jako galerie s výhledem na Prahu dodnes.

Pavilon Expo 58 Sklenena Trasa Mapamatky
Letenské sady 80, 170 00 Praha 7-Holešovice

Zlatý Anděl

Architekt: Jean Nouvel

Rok dokončení: 2000

Velkoměstská budova Zlatý Anděl získala jméno po svém předchůdci, klasicistním domu U Zlatého anděla z 19. století, který měl v tympanonu nad vchodem rozměrnou fresku letícího anděla. Tu stále můžete najít nad schodištěm administrativní budovy, kterou pro holandské ING vyprojektoval slavný francouzský architekt Jean Nouvel. Nejvýraznější částí je lehce předstupující skleněná věž, která směrem do Plzeňské ulice terasovitě klesá a vyrovnává tak výšku k sousední budově synagogy. Svou celoprosklenou fasádou zaručuje maximální možné prosvětlení a zároveň umožňuje umístění poloprůsvitné postavy anděla vypůjčené z filmu Wima Wenderse Nebe nad Berlínem.

Zlaty Andel Sklenena Trasa Mapamatky
Bozděchova 2, 150 00 Praha 5