Centrální kotelna na Karlově
Oblíbené téma „staré versus nové“ mohlo po roce 1989 získat výjimečného představitele. Karel Prager na Karlově naplánoval areál nemocnice, který by doplňoval skvostnou budovu Zemské porodnice u Apolináře. Centrální kotelna Karla Pragera ve Wenzigově ulici vznikla jako jediná z původně zamýšleného projektu přestavby a rozšíření už tak velkého areálu Všeobecné fakultní nemocnice. Záměr na její dostavbu pochází z druhé poloviny 80. let, přičemž už v roce 1937 se mu věnoval architekt Josef Havlíček. Prager zde navrhl dva rozsáhlé komplexy modulárních pavilonů. K výstavbě v celém rozsahu nakonec nedošlo, jelikož byl projekt výstavby v roce 1989 ukončen. V roce 1993 byla ale dle projektu postavena kotelna, která zde stojí dodnes a zásobuje nemocnici teplem. Jedná se o velmi nenápadnou stavbu, která vyniká na první pohled jen komínem trčícím ze střechy ve tvaru jehlanu. Jeho jižní a východní stěny jsou prosklené a celá budova sedí na půdorysu 26 × 26 metrů. Nosná konstrukce střechy je přiznaná a nabarvená společně s rámy oken na červeno, podél konstrukce jsou okna tvořena trojúhelníky. Plášť budovy je obložen čtvercovým keramickým obkladem. Interiér je čistě funkční a je zde vymezen prostor pro kotle a další vybavení, rozdělený do tří pater vestavěnou konstrukcí.
