Budova Elektrických podniků hlavního města Prahy vystavěná mezi lety 1927–1937 je dílem architektů Adolfa Benše a Josefa Kříže. Vzešla z veřejné architektonické soutěže a s celkovou rozlohou 35 000 m2 byla považována za největší administrativní stavbu v Praze. V průběhu let ji pár budov předběhlo, nelze jí ovšem zapřít jiné architektonické přednosti. Autoři přinesli do města ryzí funkcionalismus, který byl ve 20. letech spíše typický pro pražská předměstí a vilové čtvrti. Celá budova si hraje se světlem, a to jak prostřednictvím pásových oken, tak luxferových, tedy sklobetonových stropů. Rozsáhlý objekt se skládá z několika kubických těles, které se postupně od přízemního patra zužují a poslední šesté patro je tak plošně nejmenší. To právě umožňuje prostoupení slunečních paprsků do většiny částí budovy. Působivá je centrální dvorana s hlavním schodištěm a stěnou z mléčného skla, která byla prakticky prvním dvou plášťovým oknem v Čechách – jde o dvě skleněné tabule se vzduchovou mezerou. Všechny provozy moderního komplexu byly plně elektrifikované a doplňovalo je na svou dobu bezkonkurenční vybavení. Například systém vzduchového topení a větrání, jako jeden z prvních prototypů klimatizace, dokázal kancelářské prostory ochladit v letních měsících až o 7 °C. Nechyběly ani legendární výtahy páternoster. Zaměstnanci také mohli využívat jídelny, rekreační místnosti nebo knihovny s čítárnou. Budova sloužila k zajištění výroby a rozvodu elektřiny a páry, k provozu elektrické dráhy a trolejbusů či ke zprostředkování veřejného osvětlení. Dlouhé roky byla však opuštěna – až do nedávna, kdy prošla citlivou obnovou v režii architektů z ateliéru TaK Architects a v současnosti v ní nově sídlí britská reklamní společnost WPP, která si sem přestěhovala 12 svých agentur.