Valdštejnská zahrada

Albrecht z Valdštejna, vynikající vojevůdce, obratný politik a skvělý obchodník, je skutečně jednou z mála velkých českých osobností na poli evropských dějin. Generalissimus císařského vojska ovšem kromě svých politických odkazů zanechal Praze i raně barokní rezidenci, jaká dodnes nemá obdoby. Rozlehlý komplex vznikl v místech, kde původně stálo 25 domů, hradební brána a několik zahrad. Valdštejn je začal skupovat hned po Bílé hoře v roce 1621 a o 8 let později už stál na Malé Straně palác, který si dával za cíl konkurovat Pražskému hradu. Je doplněn zahradou, která může být pomyslně rozdělena na dvě části. Té první vévodí kolosální trojosá sala terrena, jejíž výzdoba navazuje na interiér paláce a stává se tak jeho plynulou součástí. Stropní fresky jsou, stejně jako sochařská výzdoba zahrady od sochaře Adriana de Vries, inspirovány antickou mytologií. Narozdíl od fresek jsou ale sochy pouze kopiemi, jelikož byl palác v roce 1648 vyrabován švédskými vojáky, kteří odvezli nejenom volně stojící sochy, ale i původní kašny. V jižní části zahrady se mezi vzrostlými stromy schovává další poklad ve formě krápníkové stěny a voliéry pro ptactvo. Pokud se návštěvníci zadívají na krápníkovou stěnu pozorně, mohou v ní rozpoznat skryté siluety živočichů, jako jsou žáby a hadi či pitvořící se obličeje. Druhé, menší části zahrady vévodí bazén s umělým ostrovem a plastikou Herkula v boji s drakem.