Werichova vila
První zmínka o Werichově vile pochází z roku 1580, kdy se zde nacházela koželužna šlechtice Serváce Engela. Z této doby pochází základ dnešní podoby budovy, který byl však v důsledku rekonstrukcí postupem času přeměněn. Svou dnešní, klasicistní podobu vila dostala na počátku 19. století, pod křídly architekta Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho, který je autorem knihovny Strahovského kláštera a řady dalších pražských staveb. Po roce 1918 připadla většina areálu Kampy pražské obci, což vedlo k rozdělení domu na menší části. Úpravu měl na starost architekt Bohumil Hübschmann. V takové podobě sloužil dům k obecnímu bydlení, a to až do roku 2002. Poté přišla potopa, která objekt značně poškodila, a byla zapotřebí alespoň částečná rekonstrukce. Jan Werich se sice primárně proslavil jako herec a autor v Osvobozeném divadle, krom divadla však působil i ve filmu, televizi, ale hlavně jako dramatik a autor několika knih. Mezi jeho nejznámější tvorbu patří divadelní hra Divotvorný hrnec, Vest pocket revue nebo pohádková kniha Fimfárum. Ačkoliv nese vila jméno známého herce a dramatika, Jan Werich není jedinou významnou osobností, která zde žila. Ve Werichově vile pobýval také Josef Dobrovský, vychovatel Nosticů. Podle jeho památky se domu někdy říká Dobrovského domek. Bydlel zde také Jiří Voskovec, Vladimír Holan nebo Zděnek Wirth – historik umění, který položil základy současné památkové péče.
