Družstvo pro výstavbu rodinných domků s ateliéry 

Od šedesátých do osmdesátých let minulého století vznikalo množství rodinných domů postavených svépomocí. Velkým fenoménem se staly kolonie rodinných domů, tehdy nazývané „nízkopodlažní hromadná výstavba“, které bývaly spojeny se vznikem tzv. družstevního bydlení. Družstva tvořena skupinou lidí sdílela náklady na výstavbu a společně dokázala stavět kolonie i na místech, která nebyla vhodná pro velkolepé panelové struktury. Kolonie se proto často nacházejí v místech se složitým terénem. Jedna taková, která nemá obdoby, vznikla v Braníku, a postavilo ji družstvo složené převážně z výtvarných umělců. Sedm řadových a čtyři samostatné domy vznikly podle návrhu osloveného architekta Pragera a ačkoliv je každá z budov trochu jiná, všechny mají podobný výraz – obytné spodní patro, ateliér povětšinou v druhém patře s výhledem do zahrady. Fasádu tvoří pohledový beton a kabřincový obklad. Areál kolonie je definován výtvarně výraznou betonovou zdí proraženou červenými vjezdy a vstupy. V jednotlivých domech bydleli (či stále bydlí) umělci jako Helena Trubáčková, Vladimír Preclík, Zdena Fibichová či manželé Havelkovi.