Jiráskův most

Jiráskův most završuje éru předválečných mostů a zároveň je posledním dílem stavitele Františka Mencla, který se podílel i na dalších čtyřech pražských mostech. Jiráskův, jehož architektonickou podobu určil Vlastislav Hofman, byl do provozu uváděn postupně a plného využití se dočkal roku 1933. Záměrem výstavby tohoto říčního překlenutí bylo prodloužení Resslovy ulice a její propojení s nábřežím. Na tomto železobetonovém mostě stojí za povšimnutí osvětlovací stožáry a betonové zábradlí z prefabrikovaných dílů nesoucí znaky funkcionalismu. Právě zábradlí vrhá při slunečních dnech na chodník krásné stíny. Po dobu druhé světové války se most přejmenoval na Dientzenhoferův. Nové jméno mělo připomínat barokní pavilon postavený údajně podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který byl na smíchovské straně mostu odstraněn.  Po válce se opět vrátilo pojmenování po slavném českém spisovateli.