Činžovní dům – blok 9 domů

Jedním z možných řešení bytové krize po skončení první světové války bylo tzv. kolektivní bydlení. Tuto inovativní myšlenku české veřejnosti představil už Tomáš Garrigue Masaryk v rámci svých přednášek o amerických kolektivních a apartmánových domech roku 1905. Reálných obrysů ovšem nabyla až na začátku dvacátých let, kdy začal vznikat soubor 9 nájemních domů podle projektu architekta Rudolfa Hraběte. „Červené domy“ byly původně zamýšlené pro dělníky, kterým kolektivizovaný provoz nabídl společnou jídelnu, jesle, školku i tělocvičnu. Nakonec ale byla podstatná část bytů v domech obsazena úředníky, kterým však nízký dělnický prostorový standard nevyhovoval. Jedná se možná o nepovedený pokus o kolektivizaci bydlení, ale stále o architektonicky hodnotnou stavbu ve stylu rondokubismu díky použití červené a okrové barvy, bohatému členění fasády i plasticky vystupujícím římsám a pilastrům. Architektonicky cenné je i zděné oplocení, které z budov vytváří jednotný celek. V interiérech se z původní rondokubistické výzdoby dochovaly hlavně společné prostory domů v čele se schodišti a geometricky pojednaným zábradlím.