Dům U Zlatého žaludu

Měšťanský dům U Zlatého žaludu též nazývaný Dům Santiniovský, Šmicerovský či Dům loretánských muzikantů byl postavený v letech 1705–1708 jako barokní vila. Na základech původního domu ji nechal postavit Thomas Haffenecker pro rodinu svého kamenického mistra Františka Santiniho-Aichla (bratra proslulého architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla, jehož poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO). Po jeho smrti v roce 1725 odkoupili vilu Lobkoviczové, kteří ji přestavěli a později darovali kapucínským hudebníkům působícím v chóru gregoriánského chorálu, z nichž většinu tvořily osiřelé děti. Dům zůstal majetkem hradčanské Lorety až do zrušení kapucínského kláštera po 2. světové válce. Jednopatrový dům se štítovým nástavcem je součástí harmonické zástavby Nového Světa. Jedná se o část Hradčan, která se nacházela v tzv. předpolí Pražského hradu, a tedy mimo území města Hradčan založeného kolem roku 1320. Území Nového Světa bychom v polovině 14. století mohli nazvat jako hradčanské předměstí. Původně byl Nový Svět považován spíše za chudinskou čtvrť, ale postupem času se do těchto míst stěhovalo více a více lidí, kteří chtěli být nablízku Pražskému hradu. V dnešní době můžeme o Novém Světě hovořit jako o dochované malebné vesničce uprostřed honosného barokního města – velkoměsta.

Nový svět 79/7 a 3, 118 00 Praha 1

    Pro co nejlepší fungování využíváme v Mapamátkách souborů Cookies. Dalším prohlížením těchto webových stránek s jejich použitím souhlasíte.