Skrytá geometrie Prahy: slavnostní uvedení mapy, která odhaluje tvář města skrze dva výjimečné architektonické styly
V úterý 20. května 2025 proběhlo v pražské Kavárně na Boršově slavnostní uvedení mapy Skrytá geometrie Prahy. Tato velkoformátová tištěná mapa, vydaná spolkem Mapamátky, představuje vůbec první ucelený výběr kubistických a rondokubistických staveb na území hlavního města. Mapa otevírá nový pohled na Prahu – jako na město, v němž se avantgardní ambice raného 20. století promítly nejen do ikonických památek, ale i do mnoha opomíjených staveb každodennosti.
Přednáška, diskuze a křest
Večer uvedl architekt a teoretik Štěpán Beneš přednáškou, která představila kubismus a rondokubismus v historickém a mezinárodním kontextu, zároveň však zůstala pevně zakotvena v pražské realitě. Během čtyřiceti minut osvětlil nejen estetická a ideová východiska obou stylů, ale přiblížil také samotný proces výběru budov, který vyžadoval citlivou rovnováhu mezi formálními kritérii a schopností mapy komunikovat s různorodým publikem.
Navazovala moderovaná diskuze s Nikou Brunegrafovou, spoluautorkou mapy, a Štěpánem Benešem, kterou vedla předsedkyně spolku Marie Zákostelecká. Debata se dotkla praktických i koncepčních výzev při vzniku mapy – od nutnosti revidovat historické prameny, přes grafickou interpretaci architektonických forem až po zvažování veřejného dopadu. Autoři také sdíleli osobní momenty z procesu tvorby a prozradili své oblíbené stavby – ty, které v mapě nesou čísla 48 a 81. O které jde? To už si musí čtenář najít sám – právě objevování je podstatou této mapy.
Mapu pokřtil historik architektury, profesor Rostislav Švácha, přední odborník na českou moderní architekturu 20. století. Ve svém zaměření se dlouhodobě věnuje právě i českému kubismu a rondokubismu, které představují unikátní příspěvek české architektury do světového kontextu. Profesor Švácha se podílel i na odborné konzultaci obsahu mapy, čímž přispěl k její věcné přesnosti a interpretaci jednotlivých staveb v širších historických a stylových souvislostech.
Po oficiálním programu následovalo neformální setkání, během kterého si návštěvníci mohli vyzvednout své výtisky z předprodeje, zakoupit mapu přímo na místě a vést rozhovory nad konkrétními lokalitami a trasami. Atmosféra večera jasně ukázala, že o hlubší čtení města je mezi veřejností značný zájem – a že kartografie může být nejen orientační pomůckou, ale i nástrojem kulturní interpretace.
Na vydání mapy navazuje série komentovaných procházek, které zájemcům nabídnou možnost setkat se s kubismem a rondokubismem přímo v terénu. Vydáme se jak za ikonickými stavbami v centru Prahy, tak za méně známými skvosty v Dejvicích, na Žižkově nebo Vinohradech. Tyto procházky nabídnou širší historický kontext, propojí architekturu s urbanismem a poukážou na kontinuitu i přerušení v příběhu české moderny – lístky jsou dostupné v síti GoOut.
