Kubismus a rondokubismus v centru města

Na počátku 20. století je Praha jedním z hlavních kulturních center Evropy. Zapadlé putyky jsou nahrazovány luxusními kavárnami a politický kompas se otáčí od zkostnatělého Rakousko-Uherska na západ. I čeští architekti jako Pavel Janák, Josef Gočár, Vlastislav Hofman a Josef Chochol už jsou unaveni vídeňskou secesí a hledají pro českou architekturu nový směr. Tak vzniká architektonický kubismus, která jinde ve světě nemá obdoby. 

Krystalické motivy na fasádách ale rychle vystřídají obloučky a půlkruhy, jelikož po První světové válce vzniká samostatná republika a kubismus musí obléct národní kabát. Stylu rondokubismu podlehne celá Praha a barevné fasády se objevují napříč celým městem. 

Zatímco Dům U Černé Matky Boží reprezentuje podobu kubistické architektury, o pár let později vzniká například budova Legiobanky, která místo ostrých hran pracuje s oblými tvary a barevností. Všimli jste si někdy, jak hranaté fasády po vzniku první republiky vystřídaly rytmizované oblouky? Na komentované procházce si ukážeme tuto proměnu na výrazných ikonických stavbách, ale i těch méně známých, které dotvářejí podobu Prahy počátku 20. století.