Jedním z nejvýraznějších zásahů do bývalého pražského předměstí jsou karlínské kasárny, které svou velikostí a provozem připomínaly město ve městě. Budova vznikla na popud nespokojených vojáků, kteří byli nuceni nocovat v Praze. Ti bývali často ubytováni v rámci bývalých klášterních areálů nebo vybydlených domů na Starém a Novém Městě. Proto ve 40. letech vznikl plán na postavení kasáren s kapacitou 2 000 mužů. Lokalita byla smysluplně zvolena do Karlína, který v té době již měl stanovený zastavovací plán, ale většina parcel byla ještě prázdná. Místo se pro kasárny hodilo i díky jasnému šachovnicovému urbanismu, který dovoloval kolmé a jednoduché dispozice. Ten vznikl hlavně kvůli rovinnému terénu sevřenému mezi vrchem Vítkova a karlínským přístavem. Karlínské vnitrobloky jsou díky těmto předpokladům výrazně větší, než je na Prahu zvykem, a některé z nich mají i vnitroblokovou zástavbu. V kasárnách je vnitroblok nezastavěný, který sloužil jako seřadiště vojáků, nám naplno ukazuje velikost bloku. Pro srovnání: jenom do vnitrobloku kasáren by se vešly dva bloky z okolí Vinohradské třídy. Budova sloužila svému účelu částečně až do roku 2004, kdy po zrušení základní vojenské služby zůstala prázdná. Dům postupně pozbyl všech funkcí a dostal se do nekonečného střetu zájmů různých ministerstev, které v průběhu let budovu vlastnila. Jiskra naděje přišla až v roce 2017, kdy si centrální plochu a hospodářskou budovu, která tvoří čtvrtou stranu vnitrobloku, vzalo do parády sdružení Pražské centrum s pomocí dobrovolníků. V areálu se tak objevily nové funkce jako letní kino, ohniště, hřiště pro děti a prostor oživily i výtvarné instalace významných českých sochařů Františka Skály jr. nebo Čestmíra Sušky.

Otevírací doba
po-pá 13:00 – 23:30
so-ne 10:00 – 23:30