Dům pážat pánů z Martinic
Dům Pážat pocházející z 16. století byl původně vystavěn jako renesanční palác bratry ze Šternberka a sloužil k ubytování pážat císaře Rudolfa II. K přestavbě došlo ve druhé polovině 17. století, kdy byl dům používán pro ubytování sociálně slabých zaměstnanců Pražského hradu. Na přestavbě objektu se podílel Carlo Lurago, významný italský barokní architekt, který je autorem přestavby kostela Nejsvětějšího Salvátora na Křížovnickém náměstí nebo autor jezuitské koleje – Klementina. Nárožní jednopatrový dům se sgrafitovou výzdobou byl naposledy sídlem Útvaru rozvoje hlavního města Prahy. Po sestěhování magistrátních úředníků do Škodova paláce je dům prázdný a dodnes nevyužívaný. V blízké době bude v Domě pážat pánů z Martinic pravděpodobně umístěno muzeum nesvobody, které má uchovat vzpomínky na totalitní režimy 20. století.
