Branický most

Branickému mostu se lidově přezdívá most Inteligence, jelikož na jeho výstavbě v polovině století pracovali právě příslušníci takzvané inteligence. Tak se říkalo třídním nepřátelům komunismu, vystudovaným právníkům, filozofům, lékařům a dalším, kteří byli režimem nuceni vykonávat dělnické a podobné profese. Most zde sice stojí již od 50. let, železniční provoz byl ale zahájen až v roce 1964. Od roku 1969 nese oficiálně název Branický. Projektován byl původně pro dvoukolejný provoz, dodnes se na něm ale nachází kolej pouze jedna. Za celou dobu svého fungování tak nebyl nikdy plně využíván a dnes na něm vlaky projíždí jen při mimořádných situacích jako jsou výluky nebo jízda některých nákladních vlaků. Most je přístupný pro chodce a úzký chodník uprostřed mostu je od koleje oddělen ploty. V místě druhé chybějící koleje postupně vyrůstá džungle. Nutno ale podotknout, že v jednu chvíli most dvoukolejný byl. Navazující tunel nad Chuchlí však není pro takový provoz uzpůsoben, takže druhá kolej mostu zůstávala slepá a brzy byla odstraněna. Další zajímavostí je, že na délce 950 metrů překonávají vlaky či chodci převýšení 6 metrů a nad Vltavou se pohybují ve výšce 19 a více metrů.