Stalin Letná

Kdysi zde stávalo největší skupinové sousoší v Evropě a dnes je tu venkovní centrum kultury. Každý den se „na Stalinu“ či jinak řečeno „u kyvadla“ potkávají lidé z celého města, aby si užili zajímavý koncert, film anebo jen pozorovali výhledy na Staré město. Historie tohoto místa je neodmyslitelně spjata se Stalinovým pomníkem ovšem plány na monumentální zakončení osy vedoucí ze Staroměstského náměstí přes Pařížskou třídu a Čechův most až po strmý svah Letenské pláně sahají dál do historie. První návrhy pocházejí již z konce 19. století a přímo navazují na plány asanace Josefova na Starém městě. Iniciátorem byl do jisté míry profesor pražské polytechniky Jan Koula, který roku 1896 přišel s nápadem na probourání Letenské pláně průkopem končícím u současného stadionu Sparty.

Šlo o bránu s dvěma řadami korintských sloupů po obou stranách, a i když nebyl projekt realizován, vzbudil zájem dalších architektů. To vyústilo v sérii veřejných soutěží i soukromých návrhů. Nejblíže k realizaci byl návrh Antonína Engela z roku 1908, který počítal s tunelem, nad jehož portálem měla vzniknout socha kněžny Libuše. I ten byl však nakonec zrušen a změnu přinesl až komunistický převrat po druhé světové válce. Politická garnitura se tehdy rozhodla poctít vůdce Sovětského svazu ohromnou sochou pod heslem „Svému osvoboditeli – československý lid“. Do soutěže přišlo šedesát návrhů a všechny, až na jeden, počítaly pouze s postavou Stalina.

Komisi oslovil právě ten jediný návrh sousoší, jehož autorem byl úspěšný sochař Otakar Švec a architekti Vlasta a Jiří Štursovi. Takzvaná „fronta na maso“, jak Pražané s oblibou říkali 15,5 metrů vysoké žulové soše představující generalissima v čele průvodu dělníků, vznikala mezi lety 1951–1956. Neměla ovšem dlouhého trvání. Sám Stalin se slavnostního odhalení sochy nedožil, autor pomníku spáchal sebevraždu, a po vystoupení Stalinova nástupce N. S. Chruščova, který odsoudil kult osobnosti bývalého vůdce, se českoslovenští komunisté rozhodli pomník zlikvidovat. V roce 1962 byl po pouhých sedmi letech existence pomník „tajně“ odstřelen a zůstal po něm jen prázdný piedestal, který zaplnil až porevoluční metronom sochaře Vratislava K. Nováka. Dnes plocha patří hlavně skateboardistům, kteří si bývalý pomník upravili pomocí ramp, schodů a zábradlí. Další stovky místních i turistů sem ale denně přichází kochat vyhlídkou nebo pod kyvadlo poslouchat elektronickou hudbu či místní kapely a svobodně tančit na popelu komunismu.

Letenské sady, 170 00 Praha 7-Holešovice