Dvojice funkcionalistických budov Národního technického a zemědělského muzea od architekta Milana Babušky doplňují letenský kopec od začátku 40. let. Původně se plánovalo stavět v místě Veletržního paláce nebo na místě další stavby na naší trase: Molochovu. Počáteční problémy s financováním byly částečně vyřešeny spojením institucí zemědělského a technického muzea, pro které měl vzniknout jeden objekt. Státní regulační komise ovšem požadovala, aby byla dlouhatánská stavba přerušena ulicí, a obě instituce také měly rozdílné požadavky na vnitřní uspořádání. Nakonec vznikly dvě budovy ve tvaru U a L rozdělené Muzejní uličkou, která měla být překlenuta symbolickou branou s kamenným překladem. I z té nakonec kvůli neustálým sporům sešlo. Smůla se se stavbami nesla i během výstavby, která probíhala za protektorátu, kdy obě budovy zabavili nacisté. Babuškův plán tak postupně zanikal v nánosu německého realismu a sorely a částečně byl obnoven až po revoluci v roce 2003, kdy budova prošla rekonstrukcí, která se ji snažila přiblížit ideálům návrhu z třicátých let. Již doba vzniku naznačuje, že se jedná o pozdní funkcionalismus v kombinaci s moderním klasicismem, který je pozorovatelný i díky cihelnému provedení fasády namísto běloskvoucí nedekorované omítky. Zasazení nahrává i plochá plechová střecha a symetricky situované vstupy akcentované bílými sloupy obložené kamennými deskami. Za pozornost stojí hala přistavená na budovu technického muzea, ve které se dnes nachází pověstná expozice dopravy.