Barrandov

Kopec plný běloskvoucích unikátních domů, to je barrandovský reliéf tyčící se nad údolím řeky Vltavy. Moderní filmové ateliéry začaly na barrandovském kopci vyrůstat v listopadu roku 1931. Společně s nimi v první polovině 20. století vznikla i vilová čtvrť po vzoru tehdejších trendů – funkcionalismu a hollywoodských haciend filmových hvězd. Za urbanistickým návrhem celého území stojí architekt, urbanista, ale také filmový režisér Max Urban, který je i tvůrcem slavných Teras Barrandov, čnících nad neméně známým bazénem od Václava Kolátora. Naproti branickým ledárnám bývala však i v parných dnech pod skálou zima. Na dobových fotografiích se tak lidé sice v okolí bazénu sluní, do vody ale vlezli jen otužilci. Návrhy vil na barrandovském kopci jsou dílem architektů Vladimíra Grégra, Jaroslava Fragnera, Františka Alberta Libry a dalších. Výstavní vily měly sloužit jako vzory majetným obyvatelům, kteří se na Barrandov chtěli přestěhovat. Po výběru typu rodinného sídla měly následovat jen drobné úpravy a stavba. Realita byla ale jiná, a namísto jednotného vzhledu jsou zdejší ulice paletou různých stylů a barev. V místním rozvoji hráli zásadní roli bratři Havlovi. Václav Maria Havel, stavební podnikatel, odkoupil pozemky na kopci a jeho bratr, Miloš Havel, byl tehdy hlavním akcionářem filmových ateliérů. Společně začali rozvíjet vizi, jejímž výsledkem je dodnes vyhledávaná moderní čtvrť, fungující filmové ateliéry a restaurační zařízení, které v současnosti prochází rozsáhlou rekonstrukcí.

Kříženeckého nám. 322/5, 150 00 Praha 5 – Hlubočepy

Jiří Jaroš o Centrální kotelně na Karlově