Urologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se nachází v ulici Ke Karlovu na Novém Městě. Tato stavba, která odráží podobu českého brutalismu 70. let 20. století, byla postavena mezi lety 1973 až 1976 podle projektu Vratislava Růžičky a Borise Rákosníka. Ti při navrhování budovy zkombinovali obecnou charakteristiku brutalismu se specifickými požadavky, které ukládal tehdejší nově vyhlášený režim Pražské památkové rezervace. Nová budova nesměla ovlivňovat nebo narušovat pražské panorama ani okolní historické budovy, materiál fasády kliniky na ně měl navazovat a reflektovat je. Železobetonovou sedmipodlažní stavbu tvoří výrazná podnož a z ní vystupující členěný kvádr, který je od podnože oddělen technickým patrem. Kabřincový obklad fasády reaguje na režné cihly blízké novogotické Zemské porodnice. Keramické obklady a betonové plochy, nepravidelně vystupující ze stavby, působí při svém vertikálním umístění v kombinaci s okny, uspořádanými do horizontálních pásů, dramaticky. Působí tak jako sochařský odkaz architektů. Skutečný sochařský skvost se pak ukrývá hned ve vstupu do budovy. Jedná se o skleněnou plastiku zobrazující téma rodiny, jejímž autorem je Stanislav Libenský. Veřejné interiéry budovy se dochovaly takřka v původním stavu, stejně tak i okna a fasáda kliniky.